Spořicí účty a termínované vklady na podzim 2026: co zbylo po snižování sazeb ČNB
Ještě před dvěma lety nabízely banky na spořicích účtech přes pět procent. Na podzim 2026 je situace jiná. Česká národní banka srazila repo sazbu ze sedmi procent postupně pod čtyři procenta a banky ji následovaly s obvyklým zpožděním. Nejlepší spořicí účty se dnes pohybují kolem tří až tří a půl procenta, průměrné účty velkých bank často pod dvěma procenty. Inflace přitom zůstává kolem dvou a půl procenta, takže reálný výnos hotovosti po zdanění se blíží nule.
Kde banky ještě platí
Nejvyšší sazby drží tradičně menší a digitální banky, které o vklady bojují. Podmínkou bývá aktivní používání účtu, typicky několik plateb kartou měsíčně nebo pravidelný příchozí příjem, a sazba platí jen do určitého limitu, obvykle půl milionu až milion korun. Velké banky nabízejí bonusové sazby jen novým klientům nebo na omezenou dobu, po jejím uplynutí spadne úrok na základní hodnotu často kolem jednoho procenta. Před přesunem peněz se vyplatí přečíst i to, co platí po skončení akce.
Termínovaný vklad zamyká sazbu, ale i peníze
Termínované vklady na jeden až tři roky dnes nabízejí sazby srovnatelné s nejlepšími spořicími účty, tedy kolem tří procent. Jejich výhoda spočívá ve fixaci: pokud ČNB bude dál snižovat sazby, spořicí účty klesnou, ale vklad zůstane. Nevýhodou je nedostupnost peněz, předčasné ukončení stojí většinou celý úrok. Pro rezervu na nečekané výdaje se proto nehodí, pro peníze určené na známý účel za rok či dva, například zálohu na byt, dávají smysl.
Daň a inflace jsou tichý nepřítel
Ze všech úroků banka strhává patnáctiprocentní srážkovou daň. Sazba 3,2 procenta tak ve skutečnosti znamená 2,72 procenta čistého. Při inflaci 2,5 procenta zůstává reálné zhodnocení kolem dvou desetin procenta. Peníze na účtu tedy neztrácejí, ale ani nerostou. To je pro rezervu v pořádku, pro dlouhodobé úspory to nestačí.
Kdy hotovost už nestačí
Částky, které domácnost nepotřebuje déle než tři roky, dnes na spořicím účtu ztrácejí příležitost. Státní protiinflační dluhopisy už stát nevydává, ale korporátní a státní dluhopisové fondy nabízejí výnosy kolem čtyř procent při mírném riziku. Konzervativní smíšené fondy nebo pravidelné investice do širokých akciových ETF přinesly za posledních deset let průměrně sedm procent ročně. Rozumný poměr pro většinu domácností je rezerva tří až šesti měsíčních výdajů na spořicím účtu a vše nad tím rozložené podle horizontu.
Co dělat teď
Zkontrolovat sazbu na stávajícím účtu, protože banky snižují potichu. Pokud je pod dvěma procenty, přesun do jiné banky přinese při půl milionu korun pět až sedm tisíc korun ročně navíc. Peníze s jasným účelem za rok či dva lze zamknout na termínovaném vkladu. Dlouhodobé úspory patří jinam. Období, kdy hotovost pohodlně vydělávala, skončilo a na podzim 2026 se vrací klasické pravidlo: spořicí účet slouží k bezpečí, ne k bohatnutí.
