Zlato nad historickými maximy: prodat, držet, nebo přikupovat?

Zlato prošlo za poslední tři roky nejsilnějším růstem od sedmdesátých let. Unce se v roce 2026 obchoduje vysoko nad hranicí, kterou ještě v roce 2023 většina analytiků považovala za nedosažitelnou, a v korunách vzrostla cena gramu zlata od začátku desetiletí zhruba na dvojnásobek. Kdo nakupoval slitky nebo mince před pěti a více lety, sedí na výrazném zisku. Otázka, jestli ho realizovat, není jednoduchá, protože důvody růstu nezmizely.
Co ceny zlata pohání
Hlavním kupcem posledních let nejsou drobní investoři, ale centrální banky. Čína, Indie, Turecko, Polsko i Česká národní banka zvyšují podíl zlata v rezervách a snižují závislost na dolaru. Druhým motorem je americká měnová politika. Fed snižuje sazby a reálné výnosy dluhopisů klesají, což tradičně zlatu svědčí, protože nenese úrok a při nízkých sazbách o tuto nevýhodu přichází. Třetím faktorem je geopolitické napětí a obavy z výše státních dluhů, které vedou investory k aktivům bez protistrany.
Proč prodat
Zlato vyplácí zisk jen tehdy, když ho někdo prodá. Kdo držel kov jako pojistku a ta pojistka mezitím ztrojnásobila svůj podíl v portfoliu, má dobrý důvod část prodat a vrátit zlato na původní váhu, typicky pět až patnáct procent majetku. Smysl dává prodej i tehdy, když člověk potřebuje peníze na splacení drahého dluhu nebo na vlastní bydlení. Zlato držené déle než tři roky se navíc prodává bez daně z příjmu, což zisk čistí o patnáct procent oproti kratšímu držení.
Proč držet
Zlato nefunguje jako akcie, jejichž cena sleduje zisky firem. Slouží jako pojistka proti inflaci, měnovým otřesům a krizím finančního systému. Pojistku člověk neruší proto, že podražila. Dlouhodobé statistiky navíc ukazují, že zlato po dosažení nových maxim často pokračovalo v růstu ještě roky, například mezi lety 2005 a 2011. Kdo drží fyzický kov jako rezervu pro nejhorší scénář, nemá důvod měnit strategii podle titulků.
Proč přikupovat opatrně
Kupovat na historických maximech znamená přijmout riziko výrazné korekce. Po roce 2011 zlato spadlo o více než 40 procent a na původní hodnotu se vrátilo až za devět let. Kdo chce podíl zlata navýšit, měl by to dělat postupně, pravidelnými menšími nákupy, a ne jednorázovou částkou. Rozumné je také hlídat rozdíl mezi cenou nákupu a výkupu u prodejce, u malých mincí dosahuje deseti i více procent, u slitků nad sto gramů bývá kolem dvou až tří procent.
Fyzické zlato nebo ETF
Pro pojistku proti krizi dává smysl fyzický kov v domácím trezoru nebo v bankovní schránce. Pro spekulaci na cenu je levnější a jednodušší burzovně obchodovaný fond krytý zlatem, který lze koupit u brokera za zlomek přirážky. Nevýhodou fondu je závislost na fungování finančního systému, tedy přesně na tom, proti čemu má zlato chránit. Většina zkušených investorů proto kombinuje obojí.
Rozhodnutí podle plánu, ne podle ceny
Nejhorší strategií je nakupovat, když všichni nakupují, a prodávat v panice. Odpověď na otázku z titulku zní: záleží na tom, proč zlato držíte. Pojistka zůstává, spekulace se realizuje a nákup pokračuje po malých dávkách. Kdo má tuto úvahu sepsanou, nemusí každé ráno sledovat cenu unce.



