K insolvenčnímu řízení se přistupuje tehdy, když fyzické nebo právnické osoby nejsou schopné splácet své závazky. Důvodem insolvenčního řízení je zajištění spravedlivého uspokojení věřitelů v souladu se zákonem a s respektem k právům všech zúčastněných stran. Bohužel se však v praxi můžeme setkat i s nekalými praktikami a trestnou činností, která ohrožuje majetek věřitelů či dlužníků. Nejčastěji se v tomto případě setkáváme s poškozením a znevýhodněním věřitelů. Více o těchto trestných činech vám přináší advokátní kancelář Olomouc.
Typy trestných činů spojených s insolvenčním řízením
Trestní právo pokrývá hned několik druhů trestných činů spojených s insolvenčním řízením. Představme si dva nejčastější z nich:
Poškození věřitelů
Jestliže některý ze subjektů provádí kroky, které mají za následek ztížení nebo dokonce zamezení uspokojení pohledávky věřitelů, je možné hovořit o poškození věřitelů podle § 222 trestního zákoníku. Tohoto trestného činu se dopouští ten, kdo v úmyslu poškodit věřitele znemožní, zkrátí nebo ohrozí jeho uspokojení v insolvenčním řízení a způsobí tak škodu vyšší než 25 000 Kč. Může se jednat například o fingované pohledávky, zatajování majetku, neoprávněné převody majetku a další jednání, které má za cíl znevýhodnit věřitele.
Zvýhodnění věřitele
Tohoto trestného činu podle § 223 trestního zákoníku se dopouští ten, kdo v úmyslu zvýhodnit některého z věřitelů před ostatními učiní v insolvenčním řízení takový úkon, který tomuto věřiteli zajistí uspokojení jeho pohledávky v rozsahu větším, než na který má podle zákona nárok. Dlužník může například použít svůj majetek ke splacení jednoho ze svých dluhů, ale na další dluhy mu již nezbude. Klíčovou roli zde hraje výše škody, která musí, stejně jako u poškození věřitelů, dosahovat alespoň částky 25 000 Kč.
