S blížícím se koncem tradičního penzijního připojištění se stále hlasitě nabízí otázka, zda využít stávající podmínky, nebo si počkat až na úplně nové spoření na stáří, které půjde sjednat od prosince 2012, kdy se rozběhne penzijní reforma 2012. Otázka je to zbytečná, vyplatí se totiž penzijní připojištění sjednat za stávajících podmínek. Z nich totiž můžete kdykoliv utéct k novému typu spoření, ale opačná cesta existovat nebude.
Garance, nebo výnosy?
Souboj nového se starým, výnosného s garantovaným je postaven, jak jinak, na penězích. Zatímco příznivci nového způsobu spoření upozorňují na klesající zhodnocení u tradičního penzijního připojištění, konzervativnější odborníci a klienti bijí na poplach kvůli ztrátě garantovaného nezáporného zhodnocení u nového spoření. Kde leží pravda?
Nejprve je potřeba si přiznat, že nové penzijní připojištění se svou svobodou v investování nebude žádná velká výhra. To lze vypozorovat v zemích, kde už je takové spoření déle zavedeno. Zhodnocení se nepohybuje v nikterak závratných výškách, ba právě naopak. Když k tomu připočteme ztrátu výsluhové penze, která je dnes standardní zdarma sjednávanou službou, opravdu to s novinkou nevypadá moc dobře.
Co když to nestihnete?
Pokud se vám nepodaří sjednat penzijní připojištění do konce listopadu 2012, přijdete o výsluhovou penzi, tedy možnost vybrat až 50 % naspořených prostředků po 15 letech jejich střádání. V nenávratnu zmizí i garance nezáporného zhodnocení. Pokud si říkáte, že přeci i nová forma spoření musí mít nějaké ty výhody, máte pravdu. Hlavní výhodou nového penzijního připojištění je možnost volby investiční strategie. Penzijní společnosti totiž budou provozovat hned 4 účastnické penzijní fondy. První z nich bude velmi konzervativní a drtivá většina prostředků účastníků bude vložena pouze do bezpečných státních dluhopisů, u kterých je ale šance na nadstandardní zhodnocení mizivá, respektive nulová. Vrcholem rizika a teoretických zisků je naopak fond dynamický, ve kterém se bude hodně investovat do akcií, které umějí nadělat paseku i radost.
