O defraudantech bylo napsáno mnoho knih a natočena spousta filmů. Z pozice čtenáře či diváka dokonce ani není těžké některým nápaditým podvodníkům a zlodějíčkům fandit. Pokud se ovšem na zpronevěru podíváte bez romantických příkras, máte před sebou závažný trestný čin, který může ostatním způsobit značné problémy.
Zpronevěra jako trestný čin
Zpronevěra neboli defraudace je jedním z trestných činů proti majetku definovaným v § 206 trestního zákoníku České republiky. Dopustí se ho ten, kdo si přisvojí, či úmyslně poškodí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou.
Trestný čin zpronevěry se přitom od jiných majetkových trestných činů (krádeže, neoprávněného užívání cizí věci, zatajení či poškození cizí věci) liší tím, že daná věc byla pachateli majitelem výslovně svěřena. Není ani totožná s porušením povinnosti při správě cizího majetku, neboť si při ní pachatel cizí věc úmyslně přivlastní.
Trestná je dokonce již samotná příprava takového jednání. Že se nejedná o bagatelní trestní čin, také jasně dokládají sankce: za zpronevěru hrozí pachateli odnětí svobody až na dva roky.
Obrana zaměstnavatele před zpronevěrou
Zpronevěřit lze peníze, stejně jako hmotný majetek, ať už se jedná o automobil, výpočetní techniku či technologické zařízení. Častým případem bývá zpronevěra především ve vztahu mezi zaměstnavatelem a zaměstnancem, kterému byla svěřena péče o nějaký majetek. Předcházet jí částečně lze pečlivým výběrem zaměstnanců, když už k ní ale dojde, je dobré být připraven.
Zaměstnavatel by si v každém případě měl být vědom, že situace, při kterých může dojít k naplnění skutkové podstaty trestného činu zpronevěry zaměstnance, jsou rozmanité:
• Zaměstnanec z důvodů tíživé finanční situace prodá jemu svěřená zařízení, přestane chodit do zaměstnání a bude nezvěstný.
• Zaměstnanec z důvodů výpovědi nezvládne situaci a při odchodu ze společnosti úmyslně poškodí jemu svěřené vybavení.
• Zaměstnanec dlouhodobě odvádí z firemního bankovního účtu, k němuž má přístup, finance na své soukromé potřeby.
Jak se pojistit proti zpronevěře
Nejvhodnějším preventivním řešením možné zpronevěry ze strany zaměstnanců je vhodné pojištění. Pro tyto případy nabízejí v posledních letech pojišťovny speciální pojistky proti zpronevěře, které klientům poskytnou pojistnou ochranu v případě, kdy zaměstnanec zpronevěří, nebo úmyslně poškodí jemu svěřený majetek.
Výhodou takovéhoto pojištění je především skutečnost, že klient získá náhradu za poškozený nebo odcizený majetek i v případech, kdy škodu nemůže vymáhat na viníkovi, tedy zaměstnanci, například z důvodu jeho finanční situace.
Co je předmětem plnění a v jaké výši?
Pojištění Kooperativa proti zpronevěře se sjednává s limitem 100 000 Kč a spoluúčastí ve výši 5000 Kč. Pojištění se přitom vztahuje na rizika zpronevěry a také vandalismus ze strany zaměstnance.
Podmínkou vyplacení pojistného plnění je skutečnost, že jednání pachatele (zaměstnance pojištěného), které je příčinou vzniku škodné události, naplnilo znaky skutkové podstaty trestného činu zpronevěry nebo poškození cizí věci a pachatel byl za toto jednání pravomocně odsouzen v trestním řízení. Povinností zaměstnavatele v takových situacích je proto ohlášení události Policii ČR a podání trestního oznámení.
