Bez stavebního spoření by se rozpočtový deficit snížil o osm procent. Tato podpora je zdánlivě nezrušitelná, Jan Švejnar však vymyslel, jak to udělat.
„Ekonomicky racionálnějším principem je snižovat prioritně ty výdaje, které jsou zbytečné a neefektivní,“ tvrdí ekonom Jan Švejnar. Příkladem je stavební spoření. Jeho podpora bude letos stát poplatníky asi 13,5 miliardy korun, tedy přes osm procent rozpočtového deficitu.
„Podporu stavebního spoření je třeba zrušit nebo snížit způsobem, který maximálně omezí jednorázovou vlnu nových smluv,“ konstatuje Švejnar. A nabízí řešení: snižovat ji postupně podle data uzavření smlouvy. Z ročního limitu 3000 korun by se každý měsíc ubrala padesátikoruna. U smluv uzavřených v roce 2010 by limit státní podpory činil ještě 3000 korun, v lednu 2011 by byl 2950 korun, v únoru 2900. V roce 2015 by již podpora byla nulová.
Celý text: Zrušme stavební spoření
