O zpětných neboli reverzních hypotékách budeme v Česku slyšet čím dál, tím víc. Česká populace totiž nezadržitelně stárne. Porodnost je na historických minimech. Těžko odhadnout, jak početná bude imigrace. Zatímco dnes je ve starobním důchodu zhruba čtvrtina obyvatel, v roce 2050 bude v seniorském věku odhadem každý třetí až druhý! Kde se vezmou peníze na jejich důchody? To je velkým otazníkem. A pro politiky mimořádně horkým bramborem. Problém se dotýká i dnešních třicátníků.
Zároveň v Česku přibývá majitelů domů a bytů. Vlastnictvím nemovitostí jsou Češi přímo posedlí. Podle posledního statistického sčítání z roku 2011 narostl za dekádu podíl bytů v osobním vlastnictví z 12 % na 31 %. K tomu připočtěte 40 % bytů ve vlastním domě. Družstevních bytů bylo zhruba 11 % a nájemních bytů zbylá přibližně pětina. Stojí za tím nepochybně privatizace obecních a převody družstevních bytů a rovněž rozmach hypotéčního trhu.
Při této konstelaci se reverzní hypotéka jako řešení přímo nabízí. Cílí především na seniory s vlastní nemovitostí, kteří nemají příbuzné-dědice, zato nízký důchod. Zpětná hypotéka je v podstatě bezúčelový spotřebitelský úvěr zajištěný nemovitostí. Peníze dostane klient najednou nebo mu je vyplácena pravidelná měsíční renta. Průběžně nic nesplácí. Dál bydlí ve svém bytě či domě. K uhrazení dluhu dojde až po jeho smrti a prodeji nemovitosti. Zní to tedy jako zajímavá možnost, jak si přilepšit k důchodu, či jak řešit při nízké penzi případnou vysokou zadluženost. Nemovitost si zmíněná cílová skupina do hrobu nevezme, proč si tedy z ní neudělat „bankomat“. Zpětná hypotéka je tedy založena na opačném principu než hypotéka klasická, kdy nemovitost koupíte a průběžně splácíte. V anglosaském světě poměrně úspěšně funguje desítky let. Za perspektivní ji považuje i Evropská unie.
V Česku se už také letos objevila první vlaštovka, první nebankovní poskytovatel reverzní hypotéky. Podle kritiků ale spíše první havran.
Zatím je na místě ostražitost. Trh, zákony a ani veřejnost nejsou dostatečně připravené. Existuje spousta otazníků a překážek. Zpětná hypotéka může mít více forem. Pokud by šlo o doživotní rentu, pak finanční instituce tím více vydělá, čím dříve klient zemře. Těžko se pak bude zbavovat neetické nálepky obchodníka se smrtí. Úrokové sazby k produktu jsou zatím poměrně vysoké a pohybují se kolem 10 % ročně. Takže klient dostane na ruku sotva polovinu hodnoty nemovitosti, spíš ještě mnohem méně. Navíc o nemovitost se musí řádně starat a to také něco stojí. To „řádně“ může být i nereálné – záleží na konkrétní smlouvě. Ta může třeba vyžadovat výměnu střechy.
Bylo by hlavně potřeba, aby se do byznysu se zpětnými hypotékami vrhly i velké a tedy finančně silné banky. Ty ale nyní nesmějí volně bez rozhodnutí soudu obchodovat s propadlou nemovitostí-zástavou. Musí se tedy změnit zákony.
Výstražný prst také zvedá Česká národní banka. Produkt obecně zatím pokládá za velmi rizikový, protože podle ní hrozí, že pokud věřitel zkrachuje, tak může klient přijít o všechno: o střechu nad hlavou i o slibované peníze.
Zatím jediný poskytovatel zpětné hypotéky se ale dušuje, že v případě bankrotu by úvěrové smlouvy byly převedeny na nové vlastníky a lidé by o nemovitosti určitě nepřišli. Argumentuje i tím, že se jedná o půjčku, která je v případě úmrtí děditelná. A že dědicové po smrti klienta budou mít volbu: převést nemovitost úvěrové společnosti anebo dluh vyplatit. Když ale dědicové nebudou …
Takže uvidíme. V každém případě i reverzní hypotéka má alternativy. Jde o hodně peněz, vlastně doslova o život. Proto je na místě ji určitě konzultovat s nezávislým a šikovným finančním poradcem.
Zdroj: www.kolikmam.cz